Kolik toho stihneš za den? Co by ses asi dozvěděl/a, kdyby ses zeptal/a svých blízkých? Možná to, že toho nestihnou tolik, kolik by si přáli.
Multitasking: Je to skutečně dobrá cesta?
Před nedávnem vyšel v Respektu fascinující článek o našem vztahu k času a mě tam zaujalo pár věcí:
60 % Američanů se snaží dělat alespoň dvě věci zároveň
60 % se někdy cítí v takovém spěchu, že nemají radost ze života
74 % neplnoletých dětí zažívá příliš spěchu a málo radosti
Ale proč? Vědci tvrdí, že bychom měli mít denně 9,5 hodiny volného času. Zní to jako utopie, že? Kolik volného času máš ty?
Proč raději scrollujeme, než neděláme nic?
Pravdou je, že volný čas nás spíš děsí. Raději ho zaplníme prací, úkoly nebo bezcílným scrollováním na mobilu. Proč? Protože být sám se sebou může být nepříjemné.
Schválně si vzpomeň na situace, kdy jsi měl/a opravdu volný čas a chvíli jsi nic nedělal/a. Jaké to bylo? Nezažíval/a jsi v tu chvíli nudu? Neměl/a jsi tendenci k něčemu utéct, nebo nezjistil/a jsi po chvíli, že nad něčím „úplně mimo“ přemýšlíš?
Šokující experiment: Elektrický šok vs. být sám se sebou
Představ si experiment: Jsi zavřený/á v místnosti. 15 minut. Žádný mobil, žádná činnost. Jen ty a tvoje myšlenky. Před tebou je tlačítko. Víš, že když ho zmáčkneš, dostaneš nepříjemný, ale ne nebezpečný elektrický šok. Co bys udělal/a?
Tento experiment byl skutečně realizován a jeho výsledky šokují: Více než polovina účastníků si raději dala elektrický šok, než aby byli sami se svými myšlenkami. Někteří dokonce opakovaně!
Proč lidé volí fyzickou bolest místo toho být sami se sebou? Být sám se sebou může být totiž pro mnohé natolik nepříjemné, že hledají jakýkoliv únik. Nemusí jít zrovna o elektrošok, ale o sociální sítě, e-maily, nakupování nebo plánování dovolené.
Mindfulness: Klíč k přátelství se sebou samým
Na začátku 8týdenního kurzu mindfulness se mi jedna účastnice svěřila: „Já nedokážu být sama se sebou. Co mám dělat?“ Její obava byla zřejmá. Poradil jsem jí, ať na sebe během meditací netlačí, že může kdykoliv přestat.
Po meditaci přišlo překvapení. „Bylo to lehčí, než jsem si myslela,“ řekla s úlevou. „Ze začátku to bylo nepříjemné, ale když jsem vydržela, ten pocit zmizel. Najednou šlo být jen sama se sebou.“
Tento příběh ukazuje sílu mindfulness. Učí nás čelit našim obavám a postupně objevovat, že být sám se sebou může být nejen snesitelné, ale i obohacující.
Často se bojíme víc, než je nutné
Strach z toho, co by se mohlo objevit, bývá často větší než realita sama. Mindfulness nám pomáhá vnímat realitu takovou, jaká opravdu je. Z děsivé představy „nemohu být se sebou“ se stane „cítím napětí na začátku meditace“. A s tím už se dá pracovat. V tom spočívá jedna z největších sil mindfulness: začít vnímat zažité představy novýma očima a tím je lépe zvládat.
Tak co s tím dneska uděláš?
Máš 3 minuty? Zamysli se nad tím, kam nejčastěji utíkáš sám/sama před sebou? Co ti tam je doopravdy nepříjemné? Co ti to přináší a co ti to bere?
Máš 10 minut? Skvěle! Věnuj je krátší meditaci. Vnímej ji jako způsob, jak rozvíjet schopnost být sám/a se sebou a nemuset u toho nic dalšího dělat – „jen“ být, pozorovat svůj dech.
Máš 30 minut? Výborně, věnuj se dnes meditaci a všímej si momentů, kdy utíkáš od toho, co se děje. Přirozeností mysli je utíkat k myšlenkám a vyhýbat se nepříjemným věcem. Zkus si toho všímat a vracej se zpět, například ke svému dechu.
Pamatuj, že praxe dělá mistra. Začni malými krůčky. Třeba tříminutovým zamyšlením a postupně možná zjistíš, že tvůj strach z bytí sám/sama se sebou se začne měnit v touhu po něm.
Tak co, přijmeš výzvu a začneš objevovat kouzlo bytí se sebou samým? Tvoje budoucí, klidnější a spokojenější já ti za to poděkuje.
Chceš dostávat podobné texty emailem?
Nejnovější komentáře