Někdy se mi zdá, že lidi vnímají mindfulness jen jako metodu pro uklidnění mysli a budování psychické odolnosti. Ve skutečnosti je mindfulness cestou k hlubšímu sebepoznání a úpravě toho, co mi v životě nefunguje. Důležité jsou v tom i naše myšlenky a to, jak se k nim vztahujeme.
Taky máš ještě pořád myšlenky?
Já samozřejmě taky, protože je to úplně normální a jinak to ani nejde. Často se ale setkávám s lidmi, kteří si myslí, že když meditují, neměli by myslet vůbec na nic. Když se jim myšlenky objeví, jsou zklamaní, někteří kvůli tomu meditaci úplně vzdají, myslí si totiž, že to dělají špatně a je pro ně frustrující, když zjistí, že se ten stav „prázdné hlavy“ nedostavuje.
Proč nám vlastně myšlenky vadí?
Někdy to je tím, že jsou nám nepříjemné, bojíme se jich, nahání nám strach. Jindy máme za to, že jsou pro nás zdrojem neklidu a nespokojenosti… Vtip je v tom, že to, co v nás vytváří napětí a nespokojenost, nejsou myšlenky samotné, ale to, jak se k nim vztahujeme! Zní ti to povědomě, anebo je to jako zpráva z jiného vesmíru?
Ale víš co jsem zjistil? Problémem nejsou samotné myšlenky.
Udělejme si malou odbočku. Zažíváš někdy během dne situace, které nemůžeš ovlivnit? Kolik věcí během dne nemáš pod kontrolou? Jak často věnuješ úsilí tomu, co nemůžeš změnit? To, co se nám děje během dne, je hezká paralela k tomu, co se děje v meditaci s myšlenkami.
Nemůžeme ovlivnit, zda a jaká myšlenka se nám v hlavě objeví.
Čím více se budeme snažit nemít myšlenky, budeme doufat, že se jednou dopracujeme k „prázdné hlavě“ (nedopracujeme – to je jedna z mála věcí, které vám můžu 100% garantovat), tím víc se budeme zaměřovat na to, co nemůžeme ovlivnit! Budeme tak v sobě neustále živit nespokojenost, že nám to nejde „jak by mělo“ a že nejsme dost dobří.
Pravidlo paradoxu
Paradoxně jakmile přijmeme, že některé věci prostě nemůžeme změnit, a soustředíme se víc na to, co ovlivnit můžeme, začneme se cítit klidněji. A o to v meditaci všímavosti jde! Není důležité, zda máme nebo nemáme myšlenky. Podstatné je uvědomovat si, co se děje — ať už je to příjemné, či nepříjemné — a přistupovat k tomu s laskavostí, zvídavostí a trpělivostí, což jsou kvality, které mindfulness rozvíjí. Díky tomu postupně přestaneme vnímat myšlenky jako problém, ale spíše jako něco, co přichází a odchází, a my si můžeme vybrat, jestli jim dáme svou pozornost, či ne.
Tak co s tím dneska uděláš?
1. Máš 3 minuty? Zkus se zamyslet nad tím, co během meditace či během dne můžeš a nemůžeš ovlivnit.
2. Máš 10 minut? Pusť si meditaci, nebo si zamedituj sám/sama a vyzkoušej si, jak se jinak vztahovat k myšlenkám. Jaké by to bylo se na myšlenku třeba usmát, neodhánět ji, ale zároveň ji dál nerozvíjet?
3. Máš půl hodiny a zkušenost s meditací? Dej si delší meditaci a všímej si pocitů, které přicházejí. Kdykoliv se objeví něco, co nechceš, aby tu bylo (například myšlenka), tak to nepotlačuj, jen si toho všímej. Uvědomuj si, že něco z toho, co zažíváš, máš tendenci odhánět a něco jiného chceš přitáhnout. Toto uvědomění ti může pomoci vyhnout se stresu a napětí způsobenému touhou ignorovat určité věci nebo toužit po jiných.
Chceš dostávat podobné texty emailem?
Nejnovější komentáře