Představ si tuhle situaci: Ležíš na obrovském, měkoučkém gauči. Má dokonale jemné polstrování a působí luxusně. I když si ten gauč živě představíš, víš, že je to jen fantazie, pouhý výplod tvé mysli. Ale co když si řekneš „nejsem dost dobrý/á“? Najednou tu myšlenku vnímáš jako tvrdou realitu. Proč náš mozek některým myšlenkám tak snadno uvěří? Dnes ti ukážu fascinující mechanismus, který za tím stojí – a také, jak ho můžeš ovlivnit.
Tři hlavní důvody, proč věříme negativním myšlenkám?
1. Past abstrakce
Když je myšlenka příliš abstraktní (například „nikdo mě nemá rád“), mozek nemá jak ověřit její pravdivost. Je to jako snažit se změřit mlhu metrem – nemáme se čeho chytit. Takové abstraktní přesvědčení navíc často aktivuje kognitivní zkreslení, jako je personalizace („neodpověděl mi hned na zprávu, určitě mě ignoruje“) nebo černobílé myšlení („když nejsem perfektní, jsem úplně k ničemu“). Proto tyto myšlenky tak snadno přijímáme jako pravdu.
2. Zakořeněné vzorce a přesvědčení
Představ si negativní myšlenky jako vyjeté koleje v naší mysli. Čím častěji je používáme, tím jsou hlubší. Náš mozek pak automaticky jede po těchto kolejích a aktivně hledá důkazy, které je potvrzují. Je to, jako kdyby měl přednastavený filtr, který propouští jen určité informace. Například: Pokud se cítíš neúspěšně, mozek vyhledává jen situace, které tento pocit podporují, a ignoruje všechny ostatní důkazy o tvém úspěchu.
3. Emoce posilují věrohodnost myšlenky
Když se k negativní myšlence přidá silná emoce (strach, úzkost), je to jako když dostane razítko „důležité“. Mozek ji pak bere mnohem vážněji, i když může být zcela iracionální. Emoce přidávají váhu myšlence a znesnadňují její zpochybnění.
Jak z toho ven? Mindfulness nabízí řešení
Mindfulness je metoda, která ti pomůže získat odstup od negativních myšlenek a lépe je zvládnout. Na kurzech mindfulness učím účastníky praktické techniky, které jim pomáhají vidět myšlenky jako pouhé mentální události, nikoli jako fakta.
1. Zpochybni „pravdu“
Když přijde negativní myšlenka, zkus na ni nahlížet jako na mentální událost, nikoliv jako na fakt. Zeptej se:
- „Je to skutečně pravda?“
- „Odkud to vím?“
- „Jaké mám důkazy?“
Tento krok ti pomůže podívat se na myšlenku z jiného úhlu a zpochybnit její věrohodnost.
2.Prověř kontext
Polož si tyto otázky:
- Nejsem jen unavený/á?
- Nedělám ukvapené závěry?
- Nevidím věci černobíle?
- Neočekávám nereálnou dokonalost?
- Jak můžu být k sobě teď laskavější?
- Co pro sebe můžu udělat dobrého?
Tyto otázky tě vrátí do přítomnosti a pomohou ti získat realističtější pohled na situaci.
3. Vytvoř protiváhu
Vzpomeň si na moment, kdy jsi zažil/a úspěch, spokojenost nebo štěstí. Zkus si tuto situaci vybavit co nejživěji. Tyto pozitivní vzpomínky jsou stejně „reálné“ jako negativní myšlenky – jen jim obvykle dáváme méně prostoru.
Proč mindfulness funguje?
Výzkumy ukazují, že mindfulness pomáhá zklidnit části mozku zodpovědné za hodnocení a přemýšlení (amygdalu a prefrontální kortex). Tím snižuje intenzitu negativních emocí a zlepšuje naši schopnost zvládat stres.
Pravidelná praxe mindfulness navíc pomáhá vytvářet nové neuronové spoje, které podporují klidnější, realističtější a flexibilnější přístup k životním situacím.
Co s tím dnes uděláš?
Máš 5 minut? Vyber si jednu z výše uvedených otázek a upřímně si na ni odpověz.
Máš 10 minut? Během dne si všímej, kdy tě přepadnou negativní myšlenky. Použij některou z technik a sleduj, co se stane.
Máš 30 minut? Skvělé! Vyzkoušej všechny tři strategie. Zaznamenej si, která fungovala nejlépe, a přemýšlej, jak ji můžeš začlenit do svého každodenního života.
Chceš dostávat podobné texty emailem?
Nejnovější komentáře