Od chvíle, kdy Česká televize zveřejnila článek o stinných stránkách meditace, dostávám spoustu otázek. Rozhodl jsem se tedy napsat souvislejší reakci. Nejde o vyčerpávající analýzu, ale o základní orientaci v tématu a můj osobní názor na toto téma. 

Co vnímám v článku jako zavádějící

Hned první výzkum, na který článek odkazuje – Meditation Sickness – prý popisuje deprese a úzkosti při meditaci. Podle dostupného abstraktu a klíčových slov ale spíše pojednává o tzv. five hindrances – pěti překážkách v meditaci (neklid, ospalost, touha, pochyby, negativní emoce). Ty nejsou rizikem, ale běžnou součástí praxe, se kterou se učíme pracovat.

Podobně studie My Resilience in Adolescence, která má dokládat, že mindfulness neměla u studentů efekt, uvádí i další možné vysvětlení výsledků:

  • program vedli učitelé s minimálním školením,
  • byl krátký,
  • žáci nebyli motivováni,
  • 11leté děti zatím často nejsou schopny plně porozumět principům mindfulness.

Může být meditace nebezpečná?

Meditace má svá rizika. Záleží na tom, jak k ní přistupujete a zda máte někoho, na koho se můžete obrátit, když se objeví problémy.

Mluvit o rizicích je stejně důležité jako mluvit o přínosech. To potvrzuje i v článku citovaná systematická přehledová studie (Farias et al., 2020). Co také ukazuje?

Rizika se objevují hlavně:

  • u neřízené nebo intenzivní praxe, např. během dlouhých retreatů 
  • při každodenní samostatné praxi bez podpory a integrace zážitků.

Naopak:

  • programy jako MBSR nebo MBCT, které kombinují meditaci s podporou a psychoedukací, mají ve studiích nižší výskyt nežádoucích jevů.
  • přítomnost učitele, možnost sdílení a bezpečný rámec riziko výrazně snižují.

Náročné zážitky nemusí být škodlivé zážitky

Na náročné momenty se můžeme také dívat jako na součást hlubšího osobního růstu – např. konfrontace se strachem nebo znovuprožívání minulosti může být nepříjemné, ale přínosné.

Podobné situace známe i z psychoterapie (např. retraumatizace není selhání, ale důvod k podpoře).

  • Prevalence nežádoucích účinků meditace se podle metaanalýzy pohybuje kolem 8,3 %, což je srovnatelné s jinými psychologickými intervencemi.
  • Klíčová je osobní interpretace – co jeden člověk vnímá jako úzkost, jiný může chápat jako součást změny nebo uvědomění.

Jaká je moje osobní zkušenost?

Rád bych, aby se celá diskuse o meditaci a mindfulness nestočila jen k tématu rizik.

Za více než devět let praxe a stovky účastníků na mých kurzech jsem se osobně nesetkal s žádným z negativních efektů meditace, o kterých se v článku mluví. Neznamená to, že o nich nevím nebo že je podceňuji – naopak. Zároveň ale vidím, kolik přínosů mindfulness lidem přináší – od zlepšení soustředění, přes zvládání stresu, až po hlubší kontakt se sebou samými. Právě kvůli těmto pozitivním dopadům se lidé k praxi vracejí a zůstávají u ní.

    Takže – co z toho plyne?

    Bezpečnost meditace závisí:

    • nejen na technice, ale i na přístupu,
    • na kvalitě vedení,
    • na připravenosti účastníka (u delších retreatů)
    • na trauma-senzitivitě programu,
    • a na možnosti otevřeně mluvit o všem, co se v praxi objevuje.

    Je na čase přestat meditaci buď idealizovat, nebo démonizovat. Nejde o zázračné řešení, ale nástroj, jehož dopad závisí na tom, kdo ho používá, jak a proč.

    Zcela se rizikům vyhnout nejde – ale není to cílem

    Každá vnitřní práce – ať už jde o meditaci, improvizaci, práci s tělem, hlínou nebo psychoterapii – může otevřít nečekaný vnitřní proces.

    To není důvod se jí vyhýbat – důležité je mít bezpečné prostředí a dobré vedení, které pomůže zážitky zpracovat a integrovat.

    Co dělám pro bezpeční účastníků svých kurzů?

    • mám psychoterapeutický výcvik (5 let),
    • před každým 8týdenním kurzem vyplňují účastníci dotazník o aktuálním psychickém stavu,
    • pokud je něco nejasného, voláme si ještě před začátkem,
    • během celého kurzu zůstáváme v kontaktu – lidé mi mohou volat i po jeho skončení,
    • u online kurzů jsou meditace krátké (10 minut) a i tam nabízím podporu,
    • sám mám supervizora, se kterým náročné situace konzultuji.

    Shrnutí

    Odbornost a bezpečný rámec jsou základem. A to i tehdy, když zažijeme něco náročného. Možná to není známka selhání, ale součást proměny.