Metoda MINDFULNESS

„Mindfulness znamená být všímavý okamžik
za okamžikem, bez hodnocení. Všímavost rozvíjíme tak, že se záměrem pozorujeme přítomný okamžik
a snažíme se tuto pozornost udržet jak nejlépe dovedeme. Díky tomu se dostáváme do kontaktu se svým životem, takovým jaký je.“     Jon Kabat-Zinn

Mindfulness je …

vědecký přístup inspirovaný východní filosofií, jehož začátek se datuje do roku 1979. Na UMASS Medical School, pod vedením Jon Kabat-Zinna byl vytvořen ucelený vzdělávací koncept opřený o mnohé výzkumy pozitivních efektů mindfulness na činnost mozku a ve svém důsledku – na náš osobní a pracovní život.

Přístup využívá široké spektrum technik pro budování všímavosti ke svým vlastním vnitřním procesům (myšlenkám, emocím, fyzickým počitkům) a učí, jak tyto procesy regulovat (jak zvládat neustále běžící myšlenky, stres, obtížnou komunikaci atd.).

„Veškeré utrpení, stres a závislosti pocházejí z toho, že nevíme, kdo jsme a co chceme.“Jon Kabat-Zinn

Výzkum: mindfulness
a regulace stresu

Výzkumníci vytvořili tři skupiny lidí. První skupina měla delší (cca roční) zkušenost s praktikováním mindfulness. Druhá skupina prošla cca 3 hodinovým výcvikem a třetí skupina neměla žádnou zkušenost. Všem třem skupinám vědci pustili emočně silné video (amputace končetin) a zkoumali jejich reakce. Velmi zajímavé byly výsledky zkoumání: nejsilnější reakci měla skupina s nejdelší zkušeností praktikování. Druhá byla skupina s třemi hodinami tréninku a poslední byla skupina bez zkušenosti. Vědci dále zkoumali, jak dlouho bude lidem trvat dostat se zpět do klidového stavu. První skupině (nejdelší zkušenost) to trvalo krátce, prostřední středně-dlouho a poslední skupině velmi dlouho.

Díky tréninku mindfulness nebudete uchránění před prožitky (včetně stresových reakcí), ale vaše schopnost vypořádat se s nimi se rapidně zvýší. Zvýší si i vaše schopnost empatie (dokázat si představit, co prožívají ostatní lidé) a tím i schopnost budovat a udržovat mezilidské vztahy a pěstovat podpůrnou atmosféru na pracovišti.

Výzkumy mindfulness

Mindfulness i 8týdenní MBSR kurzy jsou od roku 1979 vědecky zkoumány s cílem dokumentovat jeho přínosy. 

Snížení stresu – mindfulness zvyšuje schopnost odolávat stresu, dokonce i lépe jak relaxační či afirmační techniky (Remmers, Topolinski, & Koole, 2016).

Regulování emocí – mindfulness nabízí odstup od intenzivních negativních emocí; učí nás je identifikovat  místo, abychom s nimi bojovali. Mindfulness pomáhá i pro lepší zvládání depresí (Falsafi, 2016).

Mindfulness rozvíjí neuroplasticitu mozku – zlepšuje schopnost učit se; paměť (Hölzel, Carmody, Vangel, Congleton, Yerramsetti, Gard, & Lazar, 2011), zvyšuje výkonnost v práci a mentální zdraví (Gartenschläger, Schreckenberger, Buccholz, Reiner, Beutel, Adler, & Michal, 2017). Po 8týdenním kurzu prefrontální cortex a hippocampus vykazují vyšší aktivitu, naopak amygdala je méně aktivní (Gotink, Meijboom, Vernooji, Smits, & Hunink, 2016 Neuroplasticity mindfulness and the brain).

Zlepšení zdraví praktikování mindfulness zlepšuje zdraví, například, kardiovaskulrání systém (Loucks, Britton, Howe, Eaton, & Buka, 2015), snižuje tlak (Tomfohr, Pung, Mills, & Edwards, 2015) ), váhu; pomáhá zlepšovat stravovací návyky a snižuje depresi a úzkost (Rogers, Ferrari, Mosely, Lang, & Brennan, 2017).

Zvýšení subjektivně vnímané štěstí – po 8 týdnech cvičení levý prefrotnální cortex, který ovlivňuje subjektivně vnímané štěstí, vykazuje více aktivity (Davidson 2012).

Mindfulness dále pomáhá budovat lidské kvality jako jsou trpělivost, zvídavost, tolerance, sebe přijetí; snižuje reaktivita a zlepšuje vztahy s druhými (Solhaug, Eriksen, de Vibe, Haavind, Friborg, Sørlie, & Rosenvinge, 2016).

Připraveni udělat změnu?

„Jsme tím, co opakovaně děláme. Dokonalost není čin, ale zvyk.“ Aristoteles